Czech Made Plzeň – FCP 1:2 (1:1)

:calendar: 1.3.2012 | hala 31. ZŠ Plzeň | 20,30h

junior 2x

tětís – bláhič, bobo, johny – feri, junior, stanley

Naším posledním zápasem letošního ročníku krajského přeboru byla dohrávka s Czech Madem. Čtvrteční termín jsme nakonec vzali jako nutné zlo, poněvadž se nám den po našem tréninku podařilo sestavit opravdu „hvězdnou“ sestavu. Tětís sice prohlašoval, že dnes jde potvrdit svůj výborný tréninkový výkon a poněkud si upravit jeho zářící jedenáctigólový průměr, ale zbytek týmu nahlížel na naše zápasové vyhlídky přeci jen střízlivěji. Zatímco nám již prakticky o nic nešlo, soupeř musel získat alespoň bod, aby zůstal ve hře o titul. Jediným hráčem z oficiální soupisky našeho Áčka tak byl nezmar Feri, který si ale jak je jeho zvykem dal před utkáním několik pávů, takže nám bylo jasné, že bude při zápase potřebovat z naší strany důraznou nápovědu.

Jako hostující tým jsme měli výhodu výkopu, čehož jsme maximálně využili. Dobré dvě minuty si Bobo s Johnym nikým neatakováni vyměňují v zadních řadách balón a tím vlastně rozhodují celé utkání, protože takto jsme ušetřili mnoho sil, které by nám jinak na konci dramatického utkání jistě chyběly. Soupeř zkrátka, jak je jeho zvykem, hodlal čekat na naše útočné výpady, při kterých, jak se bláhově domníval, vyrobíme spoustu chyb. Nevšiml si ale nebo mu nedošlo, že dnes zkrátka nemáme lidi na nějaké větší útočení a že naše propracovaná taktika jde diametrálně odlišným směrem. Byli jsme to totiž my, kteří jsme se zaměřili na odrážení soupeřových útoků a následných výpadů do otevřené obrany. Hned ve 3. minutě se nám daří sebrat protihráčům balón a Feri, který je ještě při síle, s ním pádí po pravé straně. Vzápětí nachází před odkrytou brankou ideálně postaveného Juniora, kterému stačí pouze nastavit sálovku – 1:0. Protihráči jsou viditelně zaskočeni vývojem utkání a nám se daří prakticky je vůbec nepouštět do zakončení. Tětís pak spolehlivě zachytává propadnuté balóny. Máme zatím relativně dost sil a dokážeme s protihráči běhat po celém hřišti. Stanley se v první půli dostává do dvou megašancí, ale bohužel nechává zapomenout na včerejší trénink, kdy mu tam padalo prakticky všechno. Jednou trefuje břevno prázdné branky a podruhé levou tyč. Několikrát se poté i soupeř dostane před Tětíse, ale ten má dnes skutečně svůj den. Když Ferimu přestáváme radit, je tu hned pohroma. Poprvé po jeho ztrátě balónu ve středu hřiště je tu situace tři na Boba. Ten ale fantasticky vystihuje soupeřův úmysl a rázem jdeme tři na jednoho nešťastníka zase my. Bobo ale místo příhry volí nepřesné zakončení. Pět minut před půlí si bereme time, protože síly viditelně docházejí. Feri sice dře do úmoru po celý zápas, ale dvě minuty před půlí se přeci jen nevyvaruje své typické herní situace. Zapomene se vrátit se svým hráčem a soupeř následné přečíslení tentokráte dokáže přetavit ve vyrovnávací branku – 1:1. Je to škoda, protože v první půli jsme byli lepším týmem a dokázali si vytvořit překvapivě dost gólových situací. Ale i remíza nás motivuje do dalších minut.

Czech Made působí nervózním dojmem a nedokáže najít recept na naši zodpovědnou a poctivou hru. Z jeho hry je znát těžkopádnost bez větších nápadů. Ve druhé půli ale soupeř přeci jen zvyšuje svoji aktivitu a s přibývajícími minutami hodlá využít našich slábnoucích sil. Na naší straně útočných výpadů přeci jen ubývá, ale v obraně držíme. Na Tětísově kontě ale začínají přibývat důležité zákroky po střelách protihráčů. Soupeř je s postupem času čím dál nervóznější a dělá chyby. Několikrát se dostáváme do zajímavé situace, ale nedokážeme ji vyřešit ideálně. Jednu naší akci musí protihráči řešit žlutým zákrokem na Bláhiče, který by měl před sebou poté volnou cestu. Bojuje se o každý balón. Běží 40. minuta a na hranici soupeřovy šestky se potkává s balónem Junior. Jeho pokus není ani tak tvrdý jako přesný. Balón zapadá přesně k pravé tyči překvapeného gólmana – 2:1. Jsme blízko velkému překvapení. Czech Made ale utahuje provaz a začíná občas zkoušet hru bez gólmana. Šest minut před koncem si soupeř bere time a od této chvíle hraje stále s pátým hráčem v poli. Prvních pár minut této činnosti držíme soupeře v uctivé vzdálenosti od Tětísovy branky a ideálně vykrýváme jeho pětici. Protihráče paradoxně pouštíme do větších šancí poté, kdy máme možnost jít do zakončení. Buď zbrkle a nepřesně střílíme přes celé hřiště nebo si s balónem naopak příliš hrajeme a přicházíme o něj. Soupeř má poté možnost jít do naší ještě nezformované obrany. Na jeho sálovky se ale lepí buď smůla a nervozita nebo Tětís vytahuje další svůj velký zákrok ze svého kapsáře. Dvakrát při nás stojí všichni svatí, když jedna pumelice končí na našem břevnu a druhý pokus na tyči. Tětís si ale svou brankovou konstrukci o přestávce připravoval velice pečlivě, takže to zas až takové překvapení vlastně nebylo. Poslední vteřiny hrajeme na krev. Feri, přestože mu viditelně dochází síly, je v rauši a nedokáže ani dojít na lavičku a vystřídat. Hra se několikrát ještě přelévá tam a zpátky, ale soupeř již nemá hlavně psychické síly na to, aby balón dokázal podržet, přesně rozehrát a zakončit. Po asi minutovém prodloužení je to tady. Tětís si přetahuje dres přes hlavu, protože jsme dotáhli naše dnešní snažení do vítězného konce.

Bylo jasné, že dnes soupeři mnoho branek nenasázíme. K všeobecnému překvapení jsme se ale dokázali dostat k relativně velkému počtu příležitostí. A když jsme dokázali vycházet ze zodpovědné zabezpečené obrany po celý zápas, dva Juniorovy zářezy nakonec stačily dokonce na všechny body. Dnes jsme skutečně předvedli týmový výkon založený na taktice, která vyplývala ze složení našeho týmu. Tětís skutečně potvrdil, že jeho včerejší tréninkový výkon nebyl náhodný a proto jsme dnes na jeho schopnostech mohli stavět. Stanley sice soupeři před zápasem nabízel blíže nespecifikovanou dohodu a zlí jazykové tvrdí, že i při zápase samotném měl nějaký zájem na jiném výsledku, ale nakonec jsme naším výkonem Czech Madu znemožnili bojovat o vítězství v krajském přeboru. Po pravdě řečeno chlapci hráli bez nápadu a s nohama svázanýma nervozitou. Dnes si všichni poctivě odehráli svoje a letošní sezónu jsme tak zakončili s hřejivým vítězným pocitem na prsou. Fakt nás to bavilo – takže teď ještě ta megamaxihustokrutá dokopná.

    • Kibullel on Pondělí, 5. března 2012 at 09:11

    Reply

    Mimochodem jak je možný,že jsme celkově čtvrtý? :07:

      • bobo on Pondělí, 5. března 2012 at 09:13

      Reply

      protože to na futsalpm.cz blbě řadí… neumí to vzájemný zápasy. Jsme pátý.

        • Kibullel on Pondělí, 5. března 2012 at 10:22

        Reply

        ale morálně a mentálně jsme první né?

    • Kibullel on Pondělí, 5. března 2012 at 09:09

    Reply

    Krávo,sem tomu ani nechtěl věřit když mi volal Ondra do Rakous.
    Musel to být zápas jak cyp.Škoda,že jsem u toho nebyl.
    Parádní výkon chlapáci,vélká kurva gratulace.
    Forza :line-ups:

    • bobo on Pátek, 2. března 2012 at 12:49

    Reply

    Vzpomínám si na předloňskou sezónu a poslední zápas v Plzni proti Rejnokům. Tam jsme taky hráli o první flek, a soupeř byl zalezlej, za celou první půli se nepodíval za půlku a my bořili jeden útok za druhym o obranu soupeře, jeho gólmana nebo brankovou konstrukci. Rejnoci byly jak na kolotoči, ale pak se nám povedlo vyrobit jednu nešťastnou chybu kterou soupeř ztrestal a od té doby jsme už neudělali nic, stejně jako včera CM. Prakticky z první šance jsme potrestali jejich špatnou rozehrávku. Oni se pak po celý zápas nevyrovnali s tím, že na ně hrajem to, co předvádí vždy oni proti nám… Konečný pátý místo v letošní sezóně asi odpovídá našemu letošnímu nasazení a motivaci.
    Jinak dnes nám na email dorazila zdravice od dědka z DoDna, kde nám děkuje za naši futsalovou morálku… :07:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..