FCP – Jamajka Domažlice 1:4 (0:2)

22.11.2008 ? hala ZČU, Plzeň ? 18,00h

šimi (?)

machy

méďa ? wiky, bobo, dvoři, hrubec – šimi, feri, machy, junior

Tak jsme zpátky na zemi. A že to byla rána. Přivítali jsme domažlickou Jamajku a nemanické Rejnoky. Jako správní hostitelé jsme soupeřům nabídli na zlatém podnosu všechny body.

První sobotní zápas proti Jamajce, která odpoledne ztratila všechny body s Letkovem, jsme začali několika zbytečnými fauly. Obrany obou týmů byly vcelku pozorné a žádné mužstvo si nevytvářelo moc gólových příležitostí. Za zmínku stojí pouze naše rychlá kombinace, na jejímž konci Hrubec sám před gólmanem netrefuje ideálně míč a míjí branku. V půlce první půle Machy nestřídá zrovna ideálně (hřiště opouští někde u středové čáry) a za své počínání dostává žlutou odměnu. Minutu na to se soupeři podařilo vystřelit z pravé strany přes našeho bránícího hráče. Méďa střelu, která šla zřejmě mimo, vyráží před bránu, kde bohužel se nejlépe zorientoval protihráč a posílá balón do naší odkryté brány. Zkoušíme ihned odpovědět, ale vůbec se nedaří přihrávka a ztrácíme zbytečně moc balónů, což bylo typické pro naši hru po celý zápas. Soupeř praktikuje jedinou taktickou variantu ? dlouhý výhoz brankáře na své vysoké útočníky. Tato výšková převaha dělá našim obráncům nemalé problémy. Přesto se Šimi dostává do šance, ale pálí přímo do gólmana. Když už se zdá, že si budeme měnit strany, je tady zřejmě klíčový okamžik celého zápasu. Přichází opět soupeřův dlouhý výhoz, Wikiho prohraný hlavičkový souboj a protože si Méďa poněkud vystoupil z branky nemá šanci proti krásně umístěné hlavičce přímo pod víko. Lépe to už skutečně trknout nešlo.

Hlavy máme samozřejmě dole a navíc nás doráží začátek druhé půle. Už poněkolikáté při přechodu do útoku nepřesně přihráváme, ztrácíme balón a soupeř z bleskurychlého kontru tří hráčů na Dvořiho navyšuje skóre. Začínáme točit pouze tři útočníky. Soupeř ale hrozí dál. Po Wikiho ruce nastřeluje z následného přímáku břevno naší branky. Opět děláme zbytečné fauly a znovu nad námi visí hrozba možné desítky. Přece jen se začínáme dostávat do několika šancí. Bobovu střelu však chytá soupeřův gólman a stejně tak dopadá Fery, když předtím vykličkoval svého strážce. Hra se teď přelévá ze strany na stranu. Tlačíme se dopředu a zadáci soupeře pod naším tlakem nastřelují tyč vlastní branky. Vzápětí však z rychlého protiútoku už míří na správnou stranu a chvěje se nyní konstrukce za Méďovými zády. Deset minut do konce zápasu a Šimi se dokázal obtočit kolem zadáka a dává nám ještě možnost s výsledkem něco udělat. Další gól ale nepřidáváme a zkoušíme poslední možnost. Po našem tajmu čtyři minuty do konce zápasu začínáme hrát powerplay. Místo Médi jde do pole Hrubec, ale podobně jako před několika týdny na béčku, se sami chytíme do pasti při této nevyzkoušené variantě. Dvojí hraní brankáře a nepřímý kop. Z toho sice naštěstí nic není ale v poslední minutě ztrácíme na půli balón a soupeř zatlouká poslední hřebíček do naší rakve střelou do prázdné brány.

Důvodů této prohry je několik a stále se opakují: zbytečné fauly a následná hra s vědomím možné penalty, spoustu nevynucených chyb při přechodu do útoku, malá střelecká produktivita.

2 comments

    • simi on Pondělí, 24. listopadu 2008 at 20:00

    Reply

    celý zápas hráli to samé a my to nezvládli pokrýt!! A o nepřesných přihrávkách škoda mluvit…

    • bobo on Pondělí, 24. listopadu 2008 at 11:35

    Reply

    Nedokázali jsme najít odpověď na soupeřovu hru. Skoro jsme se tam nedostávali a když už z toho bylo nějaký zakončení, podržel jamajku výbornej gólman. Škoda gólů z první půle… každopádně naše hra dopředu byla bez pohybu, bez nápadu… jediný, co jsme zvládli v tomhle zápase bylo, že jsme se na ten další unavili. :21:

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..