FCP – TJ Sokol Letkov 9:2 (2:2)

31.1.2010 ? hala 31. ZŠ Plzeň ? 9,00h

šimi 2x (-, feri), junior 2x (šimi, wiky), feri (šimi), veny (feri), wiky (-), bobo (junior), stanley (karbi)

méďa

méďa ? dvoři, johny, šimi, veny, wiky – bobo, feri, junior, karbi, stanley

Nečekali jsme moc dlouho, abychom si zahráli další dva soutěžní zápasy. Stačila nám k tomu jedna noc. Ještě jsme pořádně nevstřebali zážitky z Domažlic a již brzy ráno nás čekal opět dvojzápas ? tentokráte ale s celky ze spodní části tabulky. První zápas jsme odehráli s týmem Letkova. Také tito borci měli vinou úžasného losu v nohách své včerejší dva zápasy a to dokonce s pozdějším koncem v nočních hodinách oproti našemu domažlickému dvojutkání. V tomto směru jsme si neměli věru co vyčítat. Na rozdíl od předešlého dne se Dvořimu už nechtělo zasvěceně komentovat dění na hřišti z bezpečné vzdálenosti od hřiště a také si tedy přišel pro svůj dres. Nastoupili jsme ve stejném složení jako v Domažlicích s Johnym a Stanleym, čekajícími na svoji příležitost na lavici. Byly to první dva zápasy v nové hale 31. ZŠ, kam se krajský přebor konečně přestěhoval. Chtěli jsme samozřejmě na uvítanou tuto útulnou halu se solidní hrací plochou patřičně gólově pokřtít. Byli jsme optimisticky naladěni ? Feri s Karbim si například již dopředu přesně rozvrhli a naplánovali, kolik který hráč získá kanadských bodů. Jelikož jsme byli domácím týmem, museli jsme si kvůli podobné barvě dresů navléci poprvé v sezóně rozlišováky, na které jsme kupodivu tentokráte nezapomněli. Pěkně jsme se tedy vybarvili do oranžova a šli na věc.

První dvě minuty byly ve znamení našeho platonického tlaku, kdy jsme soupeři vůbec nepůjčili balón, ale k zakončení jsme se také nedostali. Běžela třetí minuta zápasu, Letkov je poprvé u míče a hned dokonce v přečíslení tři na dva, které řeší optimálně ? 0:1. Méďa si tak poprvé sáhl na míč až, když ho vyndával ze své sítě. Námi tato řeklo by se nepříjemná záležitost vůbec neotřásla a znovu jsme začali aplikovat náš profesorský styl bez efektu. A ejhle. Běží sedmá minuta a Bobo jen otáčí hlavu za svým hráčem, který se valí sám na Méďu. Jeho medvědí skok znovu nestačí ? 0:2. Konečně se na naší lavičce ozval budíček a začali jsme zápas brát vážně, poněvadž jsme vytušili, že se soupeř sám neporazí. Ten si ostatně poněkud pošramotil sebevědomí, protože jeho špílmachr Fidy si na krku zapomněl ozdobu a byl za ni oceněn žlutou kartou. Naše zjevná optická převaha začala být doprovázena konečně kvalitou. V 10. minutě se uvolnil Šimi a poněvadž mu gólman vykryl střelecký úhel, posílá míč na lépe postaveného Feriho. Ten ale přišel o svůj první zářez, protože si balón do sítě srazil jeden z vracejících se soupeřových zadáků ? 1:2. Naše útočné snažení má vzestupnou úroveň. V 17. minutě trefuje Bobo svou pumelicí břevno, aby dorážku vzápětí poslal do připraveného gólmana. Zaslouženého vyrovnání se dočkáme ještě v první půli, když opět úřaduje dvojice z naší první gólové akce. Šimi lehce ťuká Ferimu, na kterého balón tentokráte projde a ten bodýlkem napíná soupeřovu síť podruhé ? 2:2. S vědomím, že máme před sebou ještě celý jeden poločas, držíme do přestávky nerozhodný stav.

Druhá půle začíná velmi zajímavě. Po třiceti vteřinách sudí přerušuje hru a žádá Méďu, aby netahal svůj vedlejšák na hrací plochu. Méďa si poté u naší lavičky musí skutečně odložit své železářství, se kterým dokázal odehrát bez povšimnutí celý poločas. Samozřejmě klubová pokladna se tetelí nad neočekávaným příspěvkem za následnou žlutou odměnu. Ale to se již hraje a my začínáme znovu přehrávat pomalu fyzicky odcházejícího soupeře, který kupodivu začíná svoji hru poněkud otevírat. Po pěti minutách jdeme tři na dva a Feri předkládá balón vpravo Venymu, který opře svoji možná přesnou střelu o bránícího hráče a soupeřův gólman je na jeho věšák krátký ? 3:2. Za půldruhé minuty situace jak přes kopírák, jen aktéři odlišní. Šimi nachází Juniora a ten jen potvrzuje svoji stoupající formu z posledních zápasů ? 4:2. Minutu nato je prakticky o zápase rozhodnuto, když míč běží po ose Karbi ? Feri ? Šimi, který své zakončení otírá o soupeřovu tyč ? 5:2. V 10. minutě se sice Letkov snaží a slyšíme zvonit také naši brankovou konstrukci, ale Fidy v dresu soupeře ji bohužel pro něj napálí přímo. A to už praktikujeme svoji klasickou hru, když je na place Veny s Wikym. Zkrátka posty jsou otočené, ale pro tentokrát nemůže říci nikdo ani slovo, poněvadž Wiky svým buldočím důrazem na samotném hrotu našeho útoku obere o míč nešťastného Fidyho v roli posledního a nezadržitelně skóruje ? 6:2. Ve 14. minutě předvádí Méďa jeden ze svých superzákroků, po kterém na chvíli musí nechat svůj loket odpočinout. V 19. minutě uklízí Bobo Juniorův pokus, který se odrazil od gólmana, z první znovu do soupeřovy sítě ? 7:2. Pět minut před koncem navyšující se skóre psychicky neunese jeden ze soupeřů a po skluzu na Juniora a následné žluté se slovy: ?Tak mi jí dej? odchází do šaten i s rudou. Je tu tedy náš přímák ze zajímavé vzdálenosti a následná dvouminutová přesilovka. Bereme si time, abychom se domluvili na taktice, kterou se nám skoro celé dvě minuty nedaří vůbec plnit ? k čemu to tedy je? Až na sklonku přesilovky konečně běhá balón po zemi mezi našimi hráči po klasickém trojúhelníku Bobo ? Wiky ? Junior ? gól ? 8:2. Na posledních několik minut zápasu se dostali ke slovu i oba vyčkávající ? Johny a Stanley. Konec zápasu nám přesně zprostředkoval Šimi:

21:33 – Johny nastupuje, věkový průměr týmu jde nahoru. 22.32 – Johny hlídá svého žáka (úspěšně). 23.19 Dvoři ? Johny ? Dvoři ? Karbi ? Stanley ? gooool (krása) ? 9:2. Diváci se zvedají ze sedaček a máme konec. Děkujeme Šimimu za nezaujatý komentář.

Po profesorsky odehraných několika úvodních minutách jsme konečně začali brát zápas vážně a bylo to znát na pohybu všech hráčů. Vůbec jsme si nepřipouštěli nějaké komplikace, a i když jsme při větší koncentraci mohli soupeři nadělit více gólů, hra nás určitě bavila. Koneckonců to samé, dokonce ve větší míře lze říci o utkání, které bezprostředně následovalo.

3 comments

    • bobo on Pondělí, 1. února 2010 at 09:42

    Reply

    Rád bych si jeden ze svých světlejších okamžiků přeci jen ponechal. Velice důležitou výhodu jednoho hráče v poli, která vlastně rozhodla zápas a nasměrovala nás k důležitým bodům přišla po faulu na mě. Nejdřív housky jednomu obránci a pak skluz přímo mě pod nohy. Chlapec se rozčiloval, když jsem se ho přátelsky zeptal, co to dělá? Udělal krásnej skluz (COŽ JE VE FUTSALU ZAKÁZANÝ… Asi mu to neřekli) a naštěstí trefil víc balon než mě. Každopádně věřím, že příště si už dá pozor. Ve velkym se spolu bohužel nepotkáme, jak si přál… ten totiž jak jistě víte nehraju!
    Fidymu vzkážu jen toto… flexibilní výkon!

    • Karbi on Neděle, 31. ledna 2010 at 22:44

    Reply

    Radsi si to poradne precti a napis tu vetu spravne, nebo to dam Moravkovej a maturitu neudelas :29: :42:

    • Fidy7 on Neděle, 31. ledna 2010 at 21:24

    Reply

    Stejnak ste nebyly nic moc :D:D:D:D

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..