SK Šeptem – FCP 1:2 (0:0)

13.2.2010 ? hala 31. ZŠ Plzeň ? 10,00h

feri (wiky), wiky (šimi)

méďa ? dvoři, chali, veny, wiky – bobo, feri, junior, šimi

Dnes nás čekal dvojzápas s celky z dolní poloviny tabulky ? s týmy SK Šeptem a Sokol Letkov. Naše nedávné lednové zápasy jsme zvládli vcelku v pohodě a dokonce si s chutí zastříleli. Bohužel dnes jsme postrádali Karbiho, který doposavad obstaral dobrou čtvrtinu našich gólových úspěchů a jeho nepřítomnost hlavně v prvním zápase byla hodně znát. Než jsme vyběhli na plac, oba naši dnešní soupeři se střetli ve vzájemném zápase, ve kterém Šepťáci přehráli fyzicky odpadající Letkov. A právě vítěz tohoto utkání, mužstvo SK Šeptem, jehož forma a výkon v posledních svých utkáních má stoupající tendenci, bylo naším prvním soupeřem.

Protivník tedy již byl zahřátý na provozní teplotu, zatímco náš tým se do ní velmi ale velmi pomalu dostával. Šepťáci na nás vyrukovali s důslednou a zodpovědnou obranou hrou, když se nepokoušeli tvořit hru a čekali na naše eventuální chyby při našich přechodech do útoku. Naši hráči byli bráněni velice těsně a činilo jim obrovské potíže uvolnit se ať už individuálně nebo kombinačně. V prvním poločase se soupeř prakticky k ničemu nedostal, poněvadž jsme se z velké části vyvarovali jakýchkoliv chyb. Co to bylo ale platné, když to samé až na několik světlých výjimek platilo na druhé straně. Chyběl nám větší pohyb a dravost. Největší příležitosti jsme si vytvořili při našich rohových kopech, když se nám několikrát z náběhu podařilo zakončit, ale pokaždé jsme nedokázali balón nasměrovat mezi tři tyče. Naší snad největší šanci měl v 6. minutě Šimi, který ale místo zakončení sám před gólmanem volil ještě nepřesnou příhru na Feriho, jenž s ní už moc nepočítal. Většina hry a soubojů se tak odehrála mezi oběma šestkami a první půle dopadla tak, jak po pravdě dopadnout musela ? tedy bezbrankovou remízou. Stručně řečeno ? nezaujatého diváka z toho nutně musely bolet oči.

Druhou půli jsme začali o poznání aktivněji. Snažili jsme se vnést do hry více pohybu i častějším střídáním a protočením našich útočných hrotů. Naši zadáci začali aktivněji podporovat náš útok, což občas sice hrozilo ztrátou balónu a následným přečíslením, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Začaly konečně přicházet naše gólové příležitosti. Po sedmi minutách si naběhl Dvoři a vyslal svoji jedovku na soupeřovu branku. Gólman byl však na místě. Minutu nato posílá své zakončení do brankáře Bobo. Za další minutu Veny nastřeluje z rohu balón do skrumáže před brankou, ten se bohužel příliš pomalu kutálí za brankovou čáru, takže dorážející Šimi je u něj o chloupek později než gólman. Šepťáci vycítili náš rostoucí tlak a vzali si ve 13. minutě druhé půle time. Za další dvě minuty vyrábíme snad první větší chybu při přechodu do útoku, ztrácíme balón a pouze Méďovi vděčíme za dosavadní čisté konto při soupeřově přečíslení. V 16. minutě se Ferimu konečně povedla jeho obávaná rychlá klička, když před soupeřovo šestkou převzal míč od Wikyho, naštěstí už nepřidával žádnou další kličku navíc a vypálil – 1:0. V této chvíli byl na tahu soupeř, což měla být voda na náš mlýn, poněvadž jeho dosavadní způsob hry nám jak bylo vidno činil nemalé potíže. Nyní jsme to měli být my, kteří jsme chtěli využívat očekávaných šepťáckých chyb. Ale chyba lávky. Za další dvě minuty se začínalo od nuly. Jeden z ojedinělých soupeřových průniků jsme zastavili faulem nedaleko naší brankové čáry. Protivník tedy kopal přímák z docela velkého úhlu. Méďa si tedy poctivě postavil jednočlennou zeď, každý z našich hráčů si našel svého maníka, aby ho neméně poctivě bránil. Takticky tedy zatím vše v pořádku. Jeden ze soupeřů si tedy postavil balón a poněvadž neměl komu přihrát, vystřelil kolem zdi ne příliš prudce na naši bránu. Ale co to ? soustředěný Méďa namísto snadné kořisti v krátkém zatmění mysli před balónem uhýbá (lépe řečeno utíká), aby se vzápětí chytil v záchvatu jasnozřivosti za hlavu. Na jeho obranu nutno dodat, že svým chováním zmátl asi tak polovinu našeho týmu (chce se mi dodat ? tu labilnější) ? zvláště dezorientovaný Feri si ještě hodnou chvíli stál na svém, že když střelu nikdo netečoval, gól samozřejmě nemůže být uznán. Sudí si to ale přebrali správně podle pravidel a ukázali ke středovému kruhu ? 1:1. Několik dalších minut na nás ležel potom stín tohoto okamžiku a nic jsme vymyslet nedokázali. Tři minuty před koncem jsme si tedy vzali time. Nechali jsme oddychnout naše klíčové hráče, abychom je vzápětí poslali na plac. A vyplatilo se. Dostali jsme se k prakticky naší největší zbrani v tomto zápasu ? k zahrávání rohového kopu. Šimi si postavil míč, aby ho vzápětí poslal na naběhnutého Wikyho. Ten tentokrát nepálí hned z první a dostává se navíc poněkud ze střeleckého úhlu. Dále hovoří už jen Wikyho zkušenost: ledabyle si převaluje balón z pravé nohy na levou a svým béčkem ihned zakončuje. Míč k radosti naší lavičky prochází mezi tyčí a gólmanem do soupeřovy sítě ? 2:1. Samozřejmě, že ve skutečnosti to tak dokonalé nebylo, ale neberme slávu našemu hrdinovi (Wiky zkrátka zakopl). Ve zbylém čase se nám už podaří udržet hubené a vydřené vítězství.

Absence běhavého Karbiho byla očividná. Naší hře zvláště v první půli chyběl pohyb a jakýkoliv nápad. Do zakončení jsme se prakticky nedostávali. Šepťákům se skoro po celý zápas dařilo pokrývat prakticky všechny naše útočné výpady. Pravda je, že jsme je naopak my skoro k ničemu nepustili. Bylo by sice smutné kvůli Méďovo vzácnému zkratu zremizovat utkání, ale po jeho bezchybných zákrocích má na něj určitě právo. S velkou dávkou štěstí jsme tedy urvali všechny tři body, ale proti soupeři, který pokud vydrží se svou poctivou a zodpovědnou hrou, minimálně potrápí v dalších zápasech své protivníky a vystoupá tabulkou.

1 comment

    • Méďa on Sobota, 13. února 2010 at 18:35

    Reply

    Děkuji Vikimu, že mě vytáhl tím druhým gólem ze sraček :29: jinak jsme to prostě uš-kali

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..